Turistické zajímavosti

Památek a zajímavostí v naší obci mnoho není.

KLEPEC

Chráněný přírodní útvar, ležící v katastru naší obce. Je to malé skalní město o výměře 7,485 ha, které vzniklo neobvyklými zbytky zvětralé říčanské žuly středočeského plutonu. Lokalita je významná z geomorfologického i geologického hlediska. Vypreparované balvany stojí na vrcholu 359m n.m. Na jednom z nich byla r. 1920 osazena pamětní deska padlým a na dalším pak pamětní deska, připomínající, že se zde ještě za roboty r. 1849 konal tábor lidu. Největší balvan má název SLOUHA a je asi 40 tun téžký a 8m vysoký.
V roce 1977 bylo toto území vyhlášené chráněnou přírodní památkou.

Velké žulové balvany představují denudační zbytky říčanské žuly s vyrostlicemi živců. Na některých balvanech jsou dobře vyvinuty skalní mísy s odtokovými žlábky a žlábkové pseudoškrapy. V rezervaci jsou dva opuštěné lomy z 19. století, kde se těžila žula na obnovu vyhořelého Národního divadla v Praze a které dnes tvoří tůně významné jak pro rostlinstvo (roste zde např. přísně chráněná bublinatka jižní Utricularija australis), tak pro drobné živočichy (ohrožený lejsek šedý a užovka obojková).

Důvodem ochrany území je tzv. „Kamenné stádo“, tvořené skupinami velkých balvanů, z nichž největší se jmenuje Stoh slámy (výška 4 metry, průměr 8 metrů, váha 420 tun a 120 m3 kamenné hmoty), další například Obří záda nebo Šplíchalův kočár. Balvany vznikly zvětráváním a rozpadem porfyrické biotitické žuly říčanského typu středočeského plutonu a po odnosu zvětralin byly obnaženy. Působením chemického zvětrávání a korozně erozní činnosti stékající vody vznikly na subvertikálních částech balvanů žlábkové pseudoškrapy. Na vodorovných nebo mírně skloněných plochách balvanů se vlivem složitých zvětrávacích procesů (mechanických, chemických, biochemických) vytvořily oválné prohlubně – skalní (dříve považované za obětní) mísy. Většina mís je zde v pokročilém stádiu vývoje, neboť jsou odvodňovány odtokovými žlábky, které indikují začátek jejich destrukce. Na balvanu Stoh slámy je umístěna pamětní deska z roku 1844, kdy se zde konal tábor lidu proti diskriminaci Čechů v Rakousko-uherské monarchii.